Turistické cíle v okolí obce Vilémov

V soukromém hasičském muzeu můžete vidět menší trojrozměrné předměty od historie po současnost: přilby, uniformy, nářadí, výstroj, odznaky, diplomy apod. Jsou zde i exponáty ze zahraničí. Z větších předmětů jsou zde dvě hasičské stříkačky – kombinovaná z roku 1924 a menší trakařová stříkačka.

Muzeum v prostorách bývalé Smékalovy továrny na hasicí zařízení bylo pro veřejnost otevřeno 5. července 2000. V r. 2005 byla otevřena druhá část muzea. Muzeum vzniklo z podnětu a hlavně práce místního sboru dobrovolných hasičů a za pomoci obce.

Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.

Renesanční tvrz přestavěná na zámek. Postavena Šarovci na přel. 16. a 17. st., v 18. st. přestavěna barokně. Od r. 1872 skladiště a kanceláře, dnes sídlo obecního úřadu. Jednoduchá obdélná budova se vstupem zdůrazněným štítem, jižní část zbořena.

Umělou zříceninu hrádku postavil v letech 2006-2010 kamnář z nedaleké obce Lipová. Hrádek je postaven z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Vedle stojí ještě jedna menší stavba.

Zřícenina vodního mlýna stojí pod hrází vysychajícího rybníka. Kdy stavba vznikla, není známo. Poprvé je mlýn doložen počátkem 19. stol. Na přelomu 20. a 21. stol. bylo ještě možné vstoupit do poschodí. Dnes jsou již střecha i poschodí zřícené.

Hřebčín Murhof založen r. 1838 Janem Polanským z Brna. Původně velký ovčín, pak v l.1881-1903 továrna na hedvábí, po válce JZD a později od 70.let 20.stol. hřebčín.

Rodinná hrobka Kinských postavena na místním hřbitově z roku 1871. Odpočívá v ní sedm členů hraběcí rodiny.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.

Kostel Husitského sboru z roku 1933. Stavitel Josef Sova.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Větrný mlýn holandského byl v provozu od r. 1875. V r. 1931 poničen vichřici a přestal sloužit svému účelu. Zdivo je z neomítnutého lomového kamene. Na mlýně je nainstalována napodobenina větrného kola, nepodobná původnímu.