Turistické cíle v okolí obce Odrlice

Senička roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Před starou obecní váhou se tyčí hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1823.

Socha vytvořena neznámým umělcem, datována r. 1719. Vysoká 4,5 m, zhotovena z maletínského pískovce. Světec znázorněn v kontrapostu, v levé ruce drží krucifix a pravou rukou se prsty dotýkají trupu. Barokní skulptura výborné výtvarné úrovně. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1973.

Rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1773. Sakrální kamenosochařská práce. Stojí na kamenném stupni s hranolovým soklem konvexně tvarovaným, zdobeném rokajem a s profilovanou římsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z olomouckého Klášterního Hradiska. Po zrušení kláštera přenesena k obci Kožušany. V roce 2023 celkově opravena. Nově vysvěcena v roce 2024.

První zmínka o vesnici je z roku 1357. Socha světce v životní velikosti stojí na hranolovém soklu na čtvercové základně. Postava v kontrapostu s nakročenou pravou nohou. Socha stojí v centru obce.

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.

Barokní socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. V oválné kartuši z volut a akantů latinský náboženský nápis k sv. Josefovi. Socha sv. Josefa s dítětem v ruce. Na přední straně podstavce latinský nápis s letopočty obnovy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.

Socha sv. Marka pochází z 20. let 18. stol. Od roku 1825 stojí na nynějším místě. Barokní práce neznámého autora. Postava světce je esovitě prohnuta, v kontrapostu. Pravá ruka drží pero, levá knihu opřenou o bok. Velmi hodnotná barokní plastika. Socha zapsána do státního seznamu památek r. 1964.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.