Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Bývalý zámek postavený po r. 1653 Waderny z Dundy. Od r. 1671 jej vlastnili Žerotínové, v 18. stol. pak Winklerové z Winkelsbergu a od r. 1768 rod Sylva-Taroucca, kteří jej vlastnili až do 20. let 20. století. V r. 1948 znárodněn. Dnes kanceláře zemědělského družstva.

Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.

Dřevěná zvonička se šindelovou střechou pochází zřejmě z r. 1830. V r. 1939 byl vyměněn šindel. V r. 1952 praskl zvonek a ještě téhož roku byl opraven ve zvonárně Michera v Brně-Husovicích. V r. 1965 byl znovu vyměněn šindel. Poblíž stojí dřevěný kříž z r. 1836 a zděná boží muka.

V r. 1342 ves držel vladyka Nedvídek z Dubčan. Zřejmě již v té době vznikla tvrz. V r. 1446 se uvádí jako zpustlá. Ve 2. polovině 15. stol. byla sice obnovena, ale r. 1545 byla opět pustá. Při čištění rybníka byly údajně objeveny sklepy, silné zdi a dubové kůly, které snad pocházely ze staré tvrze.

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.

Barokní budova fary z r. 1771, cenné stavební konstrukční prvky a dochovaný interiér. Od r. 1958 kulturní památka.

Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.

Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.