Turistické cíle v okolí obce Chudobín

nebo vyberte

Chudobín

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 470 záznamů, 22 / 40 stran, vyhledáno za 0.62 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Těšetice
Kostel poprvé zmíněn r. 1561, po požáru r. 1741 přestavěn do dnešní podoby, další úpravy v l. 1839 a 1862, naposledy opraven r. 2001. Jednolodní, orientovaný, s vysokou hranolovou věží v průčelí, obdélným trojboce zakončeným závěrem a osovou čtvercovou sakristií. U schodiště Kalvárie z r. 1868.
 kostel sv. Prokopa
261.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Loštice
Původně románský kostel byl v Lošticích postaven kolem roku 1200. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby koncem 18. století a dostavby severní oratoře v 19. století.
 kostel sv. Stanislava
275.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Mohelnice
Renesanční kostel byl postaven na novém mohelnickém hřbitově za hradbami roku 1584. Na původní účel upomíná vstupní brána i náhrobky, vetknuté zejména do severní zdi svatyně.
 kostel sv. Tomáše z Canterbury
275.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Mohelnice
Raně gotický kostel, přestavěný v r.1480. V 16. st. renesanční úpravy a v období baroka přistavěny kaple sv. Anny na severní straně a kaple a sv. Kříže na jižní straně chrámové lodi.
 kostel sv. Václava
228.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Pňovice
První zmínka o obci pochází z r. 1249. V r. 1368 zmiňována tvrz. Nedaleko bývalé tvrze, na protějším břehu řeky Oskavy, byl v r. 1771 postaven klasicistní kostel sv. Václava. V r. 1777 vysvěcen a v r. 1947 upraven kůr a věže. U kostela se nachází socha Panny Marie, kamenný kříž a fara z r. 1773.
 kostel sv. Vavřince
232.0 m. n.m.
kostel s farou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Štěpánov
V r. 1455 je v obci prvně zmiňována fara, nepřímo tedy i kostel. Farnost zanikla po třicetileté válce. Stavba současného kostela sv. Vavřince byla zahájena r. 1772 na jiném místě než původní kostel, dokončena byla r. 1787. Hlavní oltář instalován v letech 1798-1799.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Vyšehorky
Kostel byl postaven v románském slohu pravděpodobně již v 1. pol. 13. stol. (jak lze usoudit z jeho architektonické podoby). Poprvé je kostel zmiňován r. 1369. R. 1529 byla přistavěna boční kaple. Poč. 18. stol. byl kostel barokně upraven. R. 1800 byla přistavěna nová sakristie.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Přemyslovice
Původně románský kostel Všech svatých v Přemyslovicích na Konicku – obci na staré Trstenické stezce. Na kopci Strážná nad kostelem údajně stávala strážná věž, či tvrz, což se doposud neprokázalo.
 kovárna
247.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Doubravice
Kovárna pochází z 1. pol. 19. stol. Doklad původního vybavení obce. Urbanisticky a architektonicky hodnotná venkovská stavba. Před prostorem kovárny pod rizalitem loubí, nesené válcovými pískovcovými pilíři s hranolovými patkami a toskánskými hlavicemi. Chráněná kulturní památka od r. 1964.
 koželužna
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Loštice
Budova bývalé koželužny z 18. století s barokními štuky a rokokovými prvky na fasádě. Objekt je kulturní památkou.
 Krakovec
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Krakovec
Zřícený zámek stojí na místě tvrze ze 14. stol., jejíž části se dochovaly. V renesanci přistavěno nové křídlo a budova s arkádovou lodžií. V 18. st. zde pobýval J. Mánes. V jeho kresbách se zachovalo několik pohledů na zámek.
 krematorium
250.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.