Turistické cíle v okolí obce Véska

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.

Zděná rozhledna (21 m, 320 m n. m.) byla postavena a otevřena pro veřejnost r. 2009. Rozhledna je součástí sportovního areálu s restaurací. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 17 m se nabízí krásný výhled na město Olomouc, oblast Hané, Oderské vrchy, Hostýnské vrchy, Drahanskou vrchovinu či Jeseníky.

Caesarova kašna z roku 1724. Autorem nádrže je kameník Václav Render a socha je od sochařského tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Stojí na místě, kde v 16. století stála kašna Spravedlnosti.

Reliéf částečně setřelého tvrziště, patřící k zaniklé vsi neznámého jména.

Hala bývalé dobytčí tržnice je unikátní ukázkou industriálního stavitelství konce 19. stol. Stavba byla zahájena v r. 1898 a v květnu r. 1900 se zde začlo obchodovat. Od r. 1991 je kulturní památkou. Dnes slouží jako obchodní dům.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

V domě trávil část dětství, u své babičky Anežky Skládalové, básník Jiří Wolker. Na průčelí domu je nástěnná deska s básníkovou bustou odhalená 30. června 1935. Architektonicky nevýrazná vila pocházející z 2. poloviny 19. století je kulturní památkou.

Dům Štěstí ze 13. století je bývalý kanovnický dům se zahradou a zajímavou otevřenou kaplí. Později spojen s druhým kanovnickým domem tzv. Vikárkou, též ze 13. století. V místě byly objeveny nálezy z Velkomoravské doby.

Dům postaven na základech dvou starších středověkých domů. V pol. 19. stol. za majitelů Jana Zvěržiny a Terezie Schwabové byla do průčelí domu vsazena plastika koně a od té doby se vžil název dům "U Černého koně" nebo "U Černého koníčka"