Turistické cíle v okolí obce Štěpánov

Kovová rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem byla navržena architektem J. Navrátilem, vybudována v letech 1972-4. Otevřena byla v r. 1975. Vysoká je 32 m, horní plošina je ve výšce 27 m, má 128 schodů. Výhled umožní na Olomouc, Hanou a Nízký Jeseník.

Deska vsazená roku 1654 do obnovených litovelských městských hradeb s textem, upomínající na zničení města Švédy o 9 let dříve. Při demolici hradeb přemístěna na levý břeh ramene Moravy a roku 1948 opatřena českým překladem textu.

Dnes již neexistující budova židovské synagogy, která stávala v Olomouci na dnešním Palachově náměstí, je připomínána pamětní tabulkou. Postavena byla koncem 19. století a vypálena roku 1939.

Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.

Klasicistní pravidelný patrový objekt zbrojnice, vystavěný z popudu císařovny Marie Terezie v l. 1769–71. Dnes využíván Universitou Palackého.

Po r. 1742 byla nově opevněna Olomouc, která stála na nejkratší cestě k Vídni. Součástí nového bastionového opevnění postaveného v l.1745-57 pod vedením barona de Rochepine byla i jedna ze 4 bran nazvaná Terezská. Své kvality pevnost osvědčila již v r.1758, kdy byla Olomouc obležena pruskými vojsky.

V blízkosti obce Těšíkov se nachází prameniště minerální vody, Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody. Doložen již v roce 1669. V roce 2004 prameniště zrekonstruováno. Voda je naprosto nezávadná, chladná a chutná.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.