Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Slavonín

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Modlitebna Českobratrské církve evangelické byla postavena v l. 1926–1927 ve stylu art deco (arch. Bohumír Kozák). Stavbu vedli stavitelé bratři Vondříčkové, zaplacena byla členy sboru církve. Autorkou současné podoby interiéru modlitebny s plastikou stromu – kříže je arch. Barbora Veselá.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.

Tvrz vznikla zřejmě již před r. 1368. Poprvé se však zmiňuje až v r. 1407, a to jako pustá. Později snad byla ještě obnovena, ale v 2. pol. 15. stol. zcela zanikla. Po tvrzi se nic nedochovalo.

Budova z let 1828–30, přestavována v letech 1924 a 2006.