hradiště, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velký Týnec
Opevněné raně středověké hradisko na ostrožně nad Týnečkou bylo ze tří stran chráněno příkrými svahy, dobře přístupné bylo pouze z východu, kde se dal ještě v 19. stol. pozorovat znatelný obloukový val. Na lokalitu poprvé r. 1885 upozornil J. Havelka a později ji popsali V. Houdek a I. L. Červinka.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Věrovany
V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.
Barokní zámek byl založen na místě starší tvrze v l. 1768–1769 pro rod Podstatský-Lichtenštejn. Ti jej vlastnili až do r. 1945. V r. 1805 po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena polní nemocnice. Dnes slouží jako výchovný ústav pro děti a mládež.
mlýn - větrný, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Boškov
Větrný mlýn byl postaven nejpozději před r. 1875. V r. 1927 objekt koupil Zikmund Desfours-Walderode, který jej přebudoval na rozhlednu. V r. 1949 ji zničila vichřice a od té doby chátrala, až byla v 70. letech 20. stol. stržena. Ještě někdy kolem r. 2010 zde byly patrné zbytky zdí.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Vilu v historizujícím slohu si nechal v r. 1895 postavit sladovník, představený olomoucké židovské náboženské obce a člen městského zastupitelstva Eduard Hamburger. Architektem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner a stavební práce vedl Johann Aulegk.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Vilu v neorokokovém slohu nechal v roce 1898 postavit Hans Passinger. Autorem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner. Stavební práce provedl Johann Aulegk.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Projektantem vily pro JUDr. Eduarda Šrota byl pražský architekt Ladislav Skřivánek a stavbu vedl Jan Komrska. Tato kulturní památka z r. 1924 je pozdním příkladem historismu v moderní architektuře a vzácným čistým příkladem ohlasu renesance v rámci celé severní Moravy.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Rodinný dům Radima a Barbory Králíkových byl postaven v l. 2005–2007 na nevyužívaném silu z r. 1941 (arch. J. Tymich), které bylo součástí Hanáckých mlýnů. Dům navrhli arch. Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka. Stavba byla oceněna cenou Grand Prix architektů r. 2007 jako nejzajímavější rodinný dům v ČR.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Vilu v historizujícím novoempírovém stylu si v r. 1931 nechal postavit židovský sladovník Otto Zweig. Stavbu projektoval architekt Franz Kuhn. Po deportaci rodiny do koncentračního tábora ji obsadil Hitlerjugend. V současnosti je kulturní památka rozdělena na dva byty a komerční prostory v přízemí.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Vila starého olomouckého podnikatelského rodu byla postavena v l. 1905–6 u Michalského výpadu mezi stejnojmenným kostelem a bývalým konviktem. Drobné úpravy po I. světové válce. Po roce 1945 vila zpustla. V posledních letech včetně zahrady opravena.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.
Mlýn byl založen r. 1739 ve starší budově z počátku 18. stol. V. r. 1805 zmiňován mlynář Matěj Melkus. V r. 1930 vlastnil mlýn cukrovar v Brodku. V 50. l. 20. stol. byl mlýn zrušen a sloužil JZD. Dnes patří mysliveckému sdružení, které jej v r. 1999 opravilo a zřídilo v něm malou vodní elektrárnu.