Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Chválkovice

Park založen r.1820. Hlavní alej od arch. M. Machánka z r.1866 dlouhá 710 m. Roku 1925 zde odhalena socha B.Smetany a sady přejmenovány na Smetanovy. Od r.1902 je v areálu sadů Botanická zahrada se skleníky. Sady jsou nyní součástí výstaviště Flora.

Park v centru města založený v roce 1892 po stržení části hradeb pojmenovaný původně po Josefu Jungmannovi. V roce 1935 zde byl postaven pomník Bedřichu Smetanovi a změněno jméno. Dnes je tu mj. přes 50 druhů dřevin a moderní sochy.

Kaple z konce 18. stol. Říkalo se jí "Smírčí". Na hranici katastru kdysi stávala šibenice. Odsouzenec na smrt se zde loučil. Později zde stával sloup s obrázkem sv. Františka.

Smírčí kříž vznikl mezi 15. až 17. stoletím. Laická kamenická práce. Opracovaný kříž s krátkými rameny bez výzdoby. Zapuštěný hluboko do země. Doklad smírčího práva. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha anděla je barokní sochařská práce. Na stupni téměř krychlový sokl. Na něm čtyřboký podstavec se stěnami konkávně probranými. Na římse stojí postava anděla v životní velikosti. V pravé ruce drží obraz Panny Marie Dubské, levou ukazuje ke kostelu v Dubu. Zapsána do seznamu památek v r. 1964.

Barokní socha anděla s křížem s letopočty 1788 na kartuši a 1898 na podstavci (snad rok nějaké opravy) v obci Lutín. Autorem sochy je Ondřej Zahner. Na kartuši jsou písmena O:/L:F/.

Socha postavena r. 1988. Hlavním autor Rudolf Chorý, spolupracoval Zdeněk Hynek. Socha měla být umístěna před vchod do hodolanského divadla. Tento více než čtyřmetrový sloup zhotoven z jugoslávského travertinu.

Pomník oráče jako vzpomínka na selský sněm v r. 1848, kdy byla zrušena v Markrabství moravském robota za náhradu jako první v Rakousko-Uherské monarchii. Odhalen při 80. výročí selského sněmu.

Barokní socha Panny Marie datovaná 1712. Na zadní straně podstavce reliéfní znak opatství kláštera Hradisko. Na podstavci na oblaku stojí postava Panny Marie zahalená do nařasených dlouhých šatů a pláště s rouškou přes hlavu. Kvalitní barokní sochařské dílo památkově chráněno od r. 1964.

Socha pochází asi z doby před r. 1760. Původně stála na vysokém sloupu, Za pruského obléhání Olomouce někdo asi roku 1758 po ní střílel. Malá část původního sloupu přemístěna do dnešních míst. Od r. 1958 socha zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek ČSSR.

Socha Panny Marie Lurdské v podživotní velikosti. Zvláštností je letopočet 1951, kdy byl protináboženský boj a vztyčování náboženských soch nebylo rádo viděno. Panna Maria Lurdská oděna pláštěm s pruhem v pase a s růžemi u nohou. U pasu růženec. Při opravě hřbitova poškozená socha nahrazena jinou.

Socha sv. Anny zhotovená r. 1901 stojí na jižním okraji obce Olšany u Prostějova v místě zvaném ,,Za humny". Pískovcová socha byla v r. 2015 nově zrekonstruována.