Turistické cíle v okolí obce Bystrovany

nebo vyberte

Bystrovany

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 464 záznamů, 2 / 39 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Blatecký mlýn
198.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zřícenina, nepřístupno, Olomoucký kraj, Blatec
Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.
 Bores
zámek, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Město Libavá
Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.
 Botanická zahrada Petra Albrechta
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Prostějov
Botanická zahrada vybudovaná ve 30. letech 20. stol., za války prakticky zničena, dnes obnovena na ploše 4600 m2.
 Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého
210.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada pův. medicínsko-chirurgického učiliště byla založena r. 1787, zanikla r. 1874. Obnovena r. 1901 botanickým spolkem Botanischer Verein in Olmütz. V r. 1948 předána městu, r. 1959 se stala součástí Přír. fakulty UP. Na 0,5 ha se pěstuje přibližně 1500 druhů rostlin z celého světa.
 botanická zahrada Výstaviště Flora Olomouc
215.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada byla založena v 60. letech 20. stol. Zabírá část původních hradeb města, tzv. Korunní pevnůstku. Součástí zahrady je rozárium a velké alpinum. K zahradě patří skleníky, z nichž první byl postaven v l. 1927–1930. Později byly přistavěny další. R. 2006 prošla zahrada rekonstrukcí.
 boží muka
215.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Černovír
Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kožušany
Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.
 boží muka
250.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.
 boží muka
261.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín
Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.
 boží muka
215.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bolelouc
Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.
 boží muka
240.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ústín
Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.