Turistické cíle v okolí obce Majetín

nebo vyberte

Majetín

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 497 záznamů, 2 / 42 stran, vyhledáno za 0.82 sec
 Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého
210.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada pův. medicínsko-chirurgického učiliště byla založena r. 1787, zanikla r. 1874. Obnovena r. 1901 botanickým spolkem Botanischer Verein in Olmütz. V r. 1948 předána městu, r. 1959 se stala součástí Přír. fakulty UP. Na 0,5 ha se pěstuje přibližně 1500 druhů rostlin z celého světa.
 botanická zahrada Výstaviště Flora Olomouc
215.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada byla založena v 60. letech 20. stol. Zabírá část původních hradeb města, tzv. Korunní pevnůstku. Součástí zahrady je rozárium a velké alpinum. K zahradě patří skleníky, z nichž první byl postaven v l. 1927–1930. Později byly přistavěny další. R. 2006 prošla zahrada rekonstrukcí.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.
 boží muka
250.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Velká Bystřice
Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.
 boží muka
199.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Polkovice
Polkovická boží muka z roku 1637, druhotně usazená u místní základní školy.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystročice
Zděná boží muka byla postavena koncem 19. století poblíž místního hřbitova. Bližší informace k historii památky chybí. Muka jsou hranolovitého tvaru, s obloukovými rámovanými výklenky ve vrch. kaplici. Boží muka se stavěla na připomínku sloupu, u kterého byl bičován na příkaz Piláta Ježíš Kristus.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystrovany
Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.
 boží muka
261.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín
Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čertoryje
Boží muka vysoké úrovně z konce 17. století jsou obdobného architektonického výrazu jako boží muka v nedalekém Drahlově.
 boží muka
250.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Nenakonice
Trojboká nedatovaná zděná boží muka snad z konce 18. stol. stojící u silnice do Dubu nad Moravou jsou prvně doložena na Indikační skice z roku 1838.