Turistické cíle v okolí obce Ženklava

Drobná neogotická kaple v poloze Pod Spinou na hřebeni mezi Valašskou Bystřicí a obcí Vidče. Byla založena na konci 19. či počátkem 20. století.

Nevysoká obdélná pseudobarokní stavba s mírně odsazeným závěrem ve tvaru plochého segmentu oblouku postavená r. 1851. Podoba kaple ovlivněna dozvuky barokního venkovského tvarosloví. R. 2008 proběhla generální rekonstrukce spojená s obnovou podoby kaple před pol. 20. století. Cenný původní interiér.

Kaple sv. Antonína Paduánského v brušperské osadě Borošín je menší zděná, udržovaná stavba lidového původu z 1. poloviny 19. stol. Dějiště každoročních červnových poutí na svátek světce. Zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Drobná kaple Máří Magdaleny na úpatí vrchu Skalka, na pomezí Kozlovic a Kunčic pod Ondřejníkem. Stojí při tzv. Valašském chodníku, který spojoval valašské pastevce v zadních horách s vrchností na hradě Hukvaldy.

Barokní kaple v N. Jičíně, postavená z iniciativy radního Kristiána Rössnera r. 1733 na místě provizorního morového lazaretu a hřbitova z epidemie v r. 1715. U ní je kamenný náhrobník lazebníka a ranhojiče Gottfrieda Ignáce Mittela a vysoký kříž s obrazem Krista. Soubor památkově chráněn od r. 1958.

Jednoduchá kaple s rozměrnou nikou, v níž je umístěn kříž s Kristem a obraz světice při silnici na horním konci obce Palkovice, v místě zvaném Za humny. Kaple je nově opravena.

Kaplička byla postavena na bývalé návsi v r. 1929 spolu s dalšími dvěma stejnými stavbami. Za vzor jim posloužila čtvrtá stejná kaplička stojící „u kříže“. Tyto čtyři kaple sloužily k svátku Božího Těla. K obnovení starodávné tradice, zakázané nacisty a následně komunisty, došlo v r. 2001.

Novorenesanční kašna s pískovcovou nádrží a litinovou fontánou s alegorickou postavou Hygie z přelomu 19. a 20. stol.

Pískovcová čtvercová kašna se sochou Anděla Strážného na stylizovaném sloupu v severovýchodní části náměstí ve Starém Jičíně. Pochází z roku 1856.

Litinová kašna se sochou Hygie

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.