Turistické cíle v okolí obce Chlum

Zřícenina kaple a letohrádku sv. Jana Křtitele spolu s eremitáží a letohrádkem postavené na příkaz hraběte Františka Šporka roku 1697-1698. Kapli obklopoval malý klášter mnichů pavlánů. Vše zaniklo po požáru v roce 1894.

Klasicistní kaple z počátku 19. století nad barokní pískovcovou sochou z r. 1720.

Barokní kaple, vysvěcená r. 1745. První doložená kaplička na tomto místě byla postavena roku 1690. U kaple se modlili odsouzenci na smrt při své cestě na popraviště, které bývalo na mírném návrší jižně od města.

Barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa byla na křižovatce cest v údolí Šternovského potoka postavena někdy po roce 1760. Zobrazena je na grafice Antonína Balzera z roku 1797. Opravena roku 1998, novodobá výzdoba je dílem malíře Jana Hernycha. Pod kapličkou je zbytek kamenného můstku.

Výklenková kaplička sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století, při staré cestě, tvořící spojnici Sázavského kláštera s Prahou. V kapličce býval obraz sv. Prokopa malovaný na dřevě, kopie zázračného obrazu z roku 1638.

Barokní kaple z roku 1713 na místě starší dřevěné kaple. Byla součástí areálu lázní u studánky Vosovka, která byla podle pověsti místem, kde se na počátku 11. století setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem. Kaplička byla rekonstruována v roce 1924. Areál je památkově chráněn od roku 1953.

Barokní kaple z roku 1724, v roce 1863 přestavěná do dnešní podoby. Pozůstatky figurálních nástěnných maleb v interiéru pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kaple představuje archetyp drobných kaplí, vznikajících při cestách na území středních Čech v 1. pol. 18. století.

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Raně barokní františkánský klášterní komplex vybudován Adolfem Vratislavem ze Šternberka v l. 1690–94. Jeho autorem je pražský architekt Andrea de Quadri. Jako jeden z mála přečkal josefínské reformy. Dnes prochází klášterní areál rekonstrukcí.

Hrádek postaven nad zříceninou hradu Čerchanova jako novostavba v r. 1412 Rackem Kobylou ze Dvorce, v r. 1525 se stává majetkem Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, který ho koupil jako pustý. V r. 1554 ho Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek.