Turistické cíle v okolí obce Lučina

Zaniklá drobná kaplička obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou, s náznaky barokní štukové výzdoby průčelí při nájezdu na dnes rovněž zaniklý starý Koloredovský most. Vystavěna byla patrně nejpozději kolem pol. 18. stol. Zanikla v 80. letech 20. století.

Tkalcovna vystavěná firmou Munk v r. 1860 na místě starého vodního mlýna v dolní části Frýdku. Dvoutraktovou textilku zakoupil v r. 1876 Ad. Landsberger a do konce 19. stol. jí přestavěl a doplnil o samostatnou novou tkalcovnu. Po 2. sv. válce areál začleněn do n. p. Slezan jako závod 09.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Empírový náhrobek majitele šumbarského zámku a panství hraběte Bedřicha z Arcu (1798 - 1835) v podobě obelisku z bílého mramoru v areálu havířovského hřbitova nedaleko zámku. Na náhrobku vytesán alianční znak rodu z Arcu.

Náhrobek majitele zámku a panství v Orlové, Richarda sv. pána z Mattencloitu (1829–88). Jednoduchý náhrobek v podobě obelisku s vytesaným znakem a náhrobním kamenem se nachází mezi zaniklým zámkem a presbyteriem farního kostela.

Čtyři kamenné náhrobní desky posledních majitelů ropického panství, baronů Spens-Boden a Künburgů. Nacházejí se při hřbitovní zdi.

Vlastní nájemní vila architekta Paula Hawlika na rohu ulice Dvořákovy a Milíčovy v centru Moravské Ostravy. Vystavěna v roce 1908 v duchu modernismu s inspirací u anglických venkovských sídel. Kombinace kamene, keramických tvarovek a hrázděného zdiva dodává vile na praktické jednoduchosti.

Novobarokní divadlo, postavené v l. 1904–07 (architekt A. Graf). Jako u prvního divadla u nás bylo při stavbě použito železobeton. nosníků a horizontálních překladů. Interiér divadla vyzdobili E. Smetana, L. Kossig, E. Veith a další. Divadlo bylo několikrát opravováno, naposledy v l. 1999–2000.

Zaniklý objekt tzv. Německého domu na náměstí Dr. E. Beneše. Vystavěn r. 1895 ostravskými Němci podle projektu arch. F. Neumanna ve slohu tzv. zaalpské renesance. V r. 1945 byl objekt z režného zdiva jako odplata zbořen. Dnes nezastavěná plocha.

Bývalá textilní přádelna vystavěná bratry Neumannovými v l. 1889 - 90 podle projektu švýc. architekta S. Bronnera z Rüti. Monumentální obdélná dvoupatrová budova v duchu průmyslové secese z dvojbarevného režného zdiva s fasádou s ozdobnými římsami s ozubem a svislými pilastry, dnes bez využití.