Turistické cíle v okolí obce Soběšovice

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Morový mariánský sloup na Masarykově náměstí z roku 1702. Nejstarší dochovanou barokní plastiku ve městě. V roce 1960 ideologicky demontován. Roku 1992 opět slavnostně vztyčen.

Sloup Panny Marie Karmelské obklopený polygonální kamennou ohrádkou, tzv. mariánský sloup, dal roku 1731 zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 s požehnáním, r. 1976 zakázány, r. 1996 opět obnoveny.

Socha sv. Antonína Paduánského při začátku silnice vedoucí z Vyšních Lhot na horu Prašivá, kde stojí dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského a turistická chata s vyhlídkou.

Barokní socha sv. Antonína Pěstouna s dítětem v náručí na zdobeném kamenném podstavci při farním kostele sv. Jana Křtitele ve Frýdku.

Barokní kamenná plastika sv. Barbory z 20. let 18. stol od Matyáše F. Weissmanna. Původně umístěna u vstupu na městský hřbitov, dnes Komenského sady. Nejpozději v 50. letech přemístěna ke kostelu sv. Jošta.

Socha sv. Floriána v Šenově u Ostravy je datována na počátek 19. století (nedochovala se žádná zmínka o autorovi, který tuto sochu zhotovil).

Barokní socha sv. Floriána z r. 1763. Umístěna na Masarykově náměstí v Ostravě, odkud byla komunisty v r. 1960 odstraněna. V r. 2008 se zrestaurovaná vrátila zpět na své místo.

Pozdně barokní socha sv. Floriána od regionálního autora z roku 1780 uprostřed náměstí v městě Paskov. Vznikla nákladem zdejšího purkmistra Jana Lyska.

Barokní kamenná plastika sv. Floriána z roku 1753 od místního sochaře Antonína Weissmanna. Původně stávala na začátku Bruzovské ulice, nejpozději koncem 50. let 20. stol. přesunuta do Komenského sadů blízko kostela sv. Jošta.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém ozdobném podstavci stojí při silnici procházející středem obce Skalice u Frýdku. Dle nápisu zřízena nákladem skalického rektora Filipa Kuly v r. 1839.

Socha národního světce z roku 1778 od neznámého, snad místního umělce. Řadí se mezi nejvýznamnější sochy v regionu.