Turistické cíle v okolí obce Nová Lhota

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Pozůstatky tvrze, založené v Libenicích Václavem IV., se skrývají v chátrajícím a obtížně zdokumentovatelném obytném stavení usedlosti čp. 1. Objekt prošel mnoha přestavbami, v posledních stoletích značně utilitárními, dnes je prázdný.

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Výrazné tvrziště po sídle lomeckých zemanů, zřejmě ze 14. st. Pahorek chráněn ze dvou stran příkopem, v jižní části zřejmě prostor původního parkánu. V severní části pahorku nad příkopem patrný náznak obdélné budovy.

Původně dřevěná tvrz poprvé zmiňována r. 1418, v 2. pol. 15. stol. přestavěna Martinem z Lorce. Od r. 1559 v majetku Dačických a za nich přistavěn pivovar. Od r. 1585 tvrz vlastnila Kateřina ze Smiřic, která ji r. 1589 prodala městu Kutná Hora.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. některým z Horníků, bohatých obyvatel Kutné Hory a vlastníků Lošan. R. 1410 ji koupil Haman Alder, zakladatel rodu Alderů z Lošan. Od r. 1478 v majetku Čabelických ze Soutic, Jan Čabelický ji přestavěl. Po r. 1513 prodána městu Kutná Hora. Od r. 1945 v majetku státu.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.

Na náměstí v Nových Dvorech se nachází pískovcové sousoší z počátku 18. století. Na podstavci je vyobrazena ležící Maří Magdaléna s lebkou, po stranách mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců.

Mariánský morový sloup z let 1713–14 od F. Bauguta, snad podle projektu G. Santiniho na kdysi největším veřejném prostranství Kutné Hory, Šultysově ulici. Na bohatě členěném podstavci se sochami horníků a sv. Jakuba, Šebestiána, Františků Borgii a Xaverského stojí socha Immaculaty na obláčcích.