Turistické cíle v okolí obce Neškaredice

Vysokostelská škola poprvé doložena roku 1363. Patřila k nejpřednějším českým městským školám (obdoba dnešních gymnasií). Dnešní budova z let 1594–6. Jako škola fungovala do počátku 30leté války, poté děkanství. Přestavěna 1698 a v pol. 18. století.

Zámecká budova byla údajně postavena roku 1803 Adolfem z Pöttingu. Roku 1830 změněn na byty panských úředníků. V současnosti nevyužívaný a chátrá.

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

První, starší tvrz postavena asi koncem 14. století. Stojí při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo dosahuje síly až jeden metr. V severovýchodním nároží je přistavěna okrouhlá věž. Část objektu stále slouží jako byty.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Původně tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů.

Raně barokní zámek postavený Thuny v letech 1661-79 empírově upravený před r. 1826. v 19 stol. zřízen anglický park s oborou známou stádem bílých jelenů. Zámek je rozlehlá patrová budova ve tvaru písmene H s částečně dochovanými interiéry.

Tvrz založená Žehušickými nejpozději na přelomu 15. a 16. stol. Po r. 1564 přestavěna Doníny. R. 1598 přestala sloužit jako sídlo vrchnosti. V druhé pol. 18. stol. přestavěna na pivovar, později na byty a skladiště. Dnes v havarijním stavu.

Samota Zlaté Slunce postavená v 17. stol. při císařské silnici z Prahy do Vídně. V prvé polovině 18. století zde byl postaven zájezdní hostinec. Při bitvě u Kolína 18.6.1757 zde byla pozorovatelna pruského krále Fridricha II.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.