Turistické cíle v okolí obce Tismice

Bohatě členěná kaple se zvoničkou z r. 1868. Roku 1926 na ni byly umístěny pamětní desky obětem 1. svět. války. V interiéru je kopie obrazu sv. Václava od zdejšího rodáka, malíře Ládi Nováka z r. 1926, originál je na obecním úřadě v Klučově. Kaple není památkově chráněná, je v majetku obce Klučov.

Barokní kaple z roku 1724, v roce 1863 přestavěná do dnešní podoby. Pozůstatky figurálních nástěnných maleb v interiéru pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kaple představuje archetyp drobných kaplí, vznikajících při cestách na území středních Čech v 1. pol. 18. století.

Výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1900 na náměstí Arnošta z Pardubic v Českém Brodě.

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Renesanční budova katovny z poloviny 16. století. Jako obydlí kata sloužila do r. 1790. Dnes depozitář městského muzea.

V letech 1118-1120 vystavěn románský kostel sv. Apolináře, po r.1362 Karlem IV. přestavěn goticky. Podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera byla v letech 1737 - 1739 provedena barokní přestavba.

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Přírodní památky Klepec I a Klepec II vyhlášené v roce 1977 ochraňují bizarní obrovský, 8 m vysoký a 11 m dlouhý blavan z hrubozrnné říčanské žuly a řadu dalších menších. U jednoho z nich se r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.

Rozlehlé tvriště v areálu zemědělského dvora. Dochováno ploché jádro bez zbytků zdiva a příkop. Doba vzniku tvrze je nejistá, avšak k polovině 17. století je uváděna jako zpustlý objekt.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Zaniklé tvrziště pokrývá nová výstavba, historii připomíná pouze skromný památník. Tvrz pravděpodobně z 13. století, prvotní sídlo později mocného rodu pánů z Kolovrat. Od r. 1380 pod správou johanitů, připojena k Uhříněvsi.