Turistické cíle v okolí obce Přistoupim

Památník z r. 1898 u příležitosti 40. výročí nástupu knížete Jana II. z Lichtenštejna na trůn. Jedná se o kamennou desku lichoběžníkového tvaru, s čitelným českým nápisem. Připomíná přítomnost Lichtenštejnů na panství Kostelec nad Černými lesy. V sousedství je několik dubů, sovisejících s výročím.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Jednoobloukový kamenný most nad jezem na Výrovce byl postaven v 18. století. Roku 1772 byl osazen sochami, roku 1838 opraven. V letech 1967 - 68 byly sochy sejmuty, dnes zřejmě umístěny v zámeckém parku. Někdy v té době doplněn lávkou pro pěší, nedávno opatřen nevhodným nátěrem.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kamenný most přes Výrovku nahradil po roce 1847 předchozí dřevěný objekt. Kromě hlavního oblouku, vysoko vyklenutého nad tokem, sestává ze čtyř dalších polí na obou březích. Stavba z lomového kamene bez slohových znaků, trubkové zábradlí nahradilo zřejmě ve II. polovině 20. století parapetní zídky.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Kaple Bolestné Panny Marie postavena v letech 1714–1721 podle plánů K. I. Dientzenhofera. Složitý půdorys složený z průniku dvou elips. Původní kaple postavena nad léčivým pramenem, v současnosti nevhodně obklopena továrními budovami.

Pozdně barokní kaple s maurskými prvky ze 40. let 18. století. Sloužila jako kostnice, po roce 1816 jako márnice.

Kaple z roku 1681 postavená Adolfem Vratislavem ze Šternberka, v roce 1873 přestavěna pseudogoticky, poté sloužila jako šternberská hrobka.

Památkově chráněná jednolodní pseudogotická kaple z místního červeného pískovce byla postavena v letech 1891–92 podle projektu významného architekta Josefa Mockera pro majitele panství Jana z Lichtenštejna.

Pětiúhelníková barokní kaple postavena v l. 1724–1727 na místě, kde byli husity údajně upáleni mniši cisterciáckého kláštera. Její plány jsou dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Realizace byla pozměněna ve stylu nastupujícího rokoka.