Turistické cíle v okolí obce Lstiboř

Minerální svatojosefský pramen byl získán poprvé v roce 1934 hlubinným vrtem do 59 m a poté co léty ztrácel svoji vydatnost, byl proveden v roce 1985 druhý vrt do hloubky 80 m. Jedná se o přírodní minerálku s lehkou radioaktivitou. Pramen vysvěcen v roce 2012.

Barokní čtyřkřídlý zámek s nárožními rizality založen v místě původní tvrze po roce 1638 Annou Kamilou z Enkenfurtu a dostavěn Michalem Osvaldem z Thunu. Přestavován Althany v l. 1755–1758 pozdně barokně a v r. 1847 klasicistně. Dnes domov důchodců.

Synagoga v novorománském slohu, postavena kolem roku 1842, přeměněna na kanceláře obecního úřadu a knihovnu. Na štítu dochované desky desatera.

Synagoga z r. 1864, postavena v klasicistním slohu. Roku 1926 prodána Církvi československé husitské, která ji upravila pro své bohoslužby. Vedle budova židovské školy. Dnes je komplex nevyužit a chátrá.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Původní synagoga byla postavena v 60. l. 19. stol. Původnímu účelu sloužila do r. 1938, kdy byla prodána Církvi českobratrské evangelické, která ji r. 1939 upravila a které sloužila do poč. 21. století. Od r. 2012 je v soukromém vlastnictví a není přístupná veřejnosti.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Ještě v roce 1677 byla součástí dvora opuštěná středověká tvrz, zbořená pravděpodobně na počátku 18. století.

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.