Turistické cíle v okolí obce Mikulovice

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého za ohradní zdí farní zahrady v Českých Křídlovicích pochází z r. 1741 od neznámého autora. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Socha sv. Klementa Marii Hofbauera se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 1. ze 7 soch svatých směrem od budovy bývalé školy. Světec v charakteristickém rouchu redemptoristy; na prsou s knihou a křížkem. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera.

Socha sv. Ludmily se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 6. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světice mladé tváře s korunkou na hlavě. V levé ruce přidržuje na prsou knihu, pravou šál kolem hrdla.

Socha sv. Metoděje se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 4. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Postava světce v ornátu se štolou kolem krku a s nízkou mitrou na hlavě. V levé ruce drží relikviář.

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Socha sv. Václava se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. Poslední ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světec ve zbroji s helmicí na hlavě a se štítem s orlicí; přes ramena má plášť až k zemi, pod ním vyčnívá meč.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Barokní křížovnická rezidence - letní zámeček převora kláštera Hradiště sv. Hypolita u Znojma z 1. pol. 18. století. V r. 1780 změněn ve faru, kterou byl až do r. 1952, poté chátral. Dnes vzorně opraven s bílou fasádou, zvýrazněnou červenými štukovými prvky.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Chátrající cenný zámecký areál vzniklý rozšířením got. mlýna řádu klarisek z přel. 13. a 14. stol. Před pol. 16. stol. rozšířeny a renesančně upraveny obytné budovy mlýna nobilizovanými měšťany v malý venkovský zámek. Po pořáru v r. 2009 se zámecká část mění rychle ve zříceninu, mlýn chátrá.