Turistické cíle v okolí obce Hrádek

Vodní hrad vznikl postupným rozšířením čtyřhranné tvrze jako součást městského opevnění. V r. 1406 jej obsadil Jan Sokol z Lamberka a v r. 1482 Matyáš Korvín. V r. 1945 poničen dělostřeleckou palbou. Od r. 1972 v interiéru muzeum piva. Od r. 2007 hrad v majetku města.

Romantická a stavba ve tvaru válcové věže jako strážní hrádek nad terasovitými vinicemi. Zbudovám roku 1860 pro jaroslavického pána na Jehněčím kopci, na kterém byly zakládány vinice pro jaroslavický zámek.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

V r. 1416 se vzpomíná pevnost, dnes neznámé lokace. V r. 1623 se uvádí nově postavený zámek s přilehlým starým zámkem. V r. 1645 byl zničen Švédy. Za Liechtensteinů v l. 1748-1751 byl zámek rozšířen o kostel Nejsvětější Trojice a po r. 1794 přestavěn. Od r. 1834 ve vlastnictví rodu Piatti.

Po r. 1146 Řád rytířů sv. Jana v Mailbergu založil komendu. Hrad byl mnohokrát poničen, r. 1402 Janem Sokolem z Lamberka, poté husity, později v období třicetileté války a na konci 2. světové války. Během staletí přestavěn na renesančně barokní zámek. Dodnes s menšími přestávkami v majetku řádu.

Pozdně renesanční budova v čele velkého dvora na severní straně jihovýchodní části návsi. Údajně na místě starší tvrze, Slup však nebyla samostatným statkem, existence panského sídla je tak nejistá. V současné době v majetku Technického musea v Brně.

Původně gotický hrad založili zřejmě na konci 13. stol. Kuenringové. V r. 1336 obléhán a dobyt králem Janem Lucemburským. Po vymření Kuenringů v r. 1594 hrad koupili Hardeggové (Hardekové), kteří jej v l. 1710-1715 přestavěli na barokní zámek. V současnosti zámek obývá Maximilian Hardegg s rodinou.

Barokní socha světce z mušlového vápence na bohatě dekorovaném podstavci s latinským nápisem v ozdobné kartuši. Situovaná na prostranství naproti obecnímu úřadu nedaleko kostela Jména P. Marie a vodního mlýna. Kvalitní sochařská a kamenická práce z roku 1741 pořízena Simonem Edlerem ze Slupi.

Budova staré radnice pochází pravděpodobně z poloviny 13. století. Později několikrát přestěvna a upravena. Madona na průčelí je z 18. století. Současný vzhled budovy pochází převážně z 19. století.

Chátrající cenný zámecký areál vzniklý rozšířením got. mlýna řádu klarisek z přel. 13. a 14. stol. Před pol. 16. stol. rozšířeny a renesančně upraveny obytné budovy mlýna nobilizovanými měšťany v malý venkovský zámek. Po pořáru v r. 2009 se zámecká část mění rychle ve zříceninu, mlýn chátrá.

Tunely v železničním náspu byly vybudovány v l. 1869–1870 za účelem propojení stávajících polních cest a vodních toků, také měly v případě rozvodnění Dobšického potoka zabránit podemletí trati vodou. Z tunelů zaujme třetí, který vede ve svahu a jeho strop tvoří obrácená kaskáda cihlových kleneb.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky (11 m, 217 m n. m.) byla postavena r. 2012 na viniční trati U Křížku, kde stojí od r. 1899 kříž, který zde nechala vztyčit rodina Scherak. Rozhlednu nechal MÚ Drnholec, projekt vypracovali Ing. Antonín Olšina a Ing. Martin Novák. Přístupná od června r. 2012.