Turistické cíle v okolí obce Hodonice

Romantická a stavba ve tvaru válcové věže jako strážní hrádek nad terasovitými vinicemi. Zbudovám roku 1860 pro jaroslavického pána na Jehněčím kopci, na kterém byly zakládány vinice pro jaroslavický zámek.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zámek byl přestavěn v r. 1748 pod vedením F. A. Pilgrmana z barokního klášterního konventu. Původní záměr, postavit monumentální čtyřkřídlý zámek, se nezdařil a budova později sloužila jako kasárna a dokonce jako tabáková továrna.

Pozdně gotický klášterní hrad vystavěný opatem Přibyslavem ve 30.– 40. letech 15. stol. Pozdějšími přestavbami změněn na současnou čtyřkřídlou pravidelnou budovu. Zdevastován využíváním armády do r. 1990.

Vinný sklep na okraji vesnice Šatov, jedinečný svou vnitřní výzdobou podzemních prostor lidovými plastickými malbami místního rodáka Max. Appeltauera z pol. 20. století.

Souvisle dochované úseky hradeb královského města Znojma. Zachován systém trojité hradby, oválné i hranolové bašty a věže, Horní brána a vysoká tzv. Vlkova věž, která chránila bránu Dolní. Místo bývalých příkopů zaujímají městské parky.

Správní objekt panství strahovské kanonie nazývaný zámkem byl vybudován v jednoduchém barokním slohu v 1.pol. 18. století jako součást tehdejšího dvora. Majetkem kanonie byl až do roku 1948, kdy byl statek rozparcelován a zámek přešel do vlastnictví obce. Dnes je v něm umístěná místní pošta.

První zmínky z r. 1387 - hovoří se o vodní tvrzi. Hodičtí z Hodic přestavili tvrz v renesanční zámek. Po Bílé hoře byl zpustošený. Ferdinand Leopold jej opravil a vnitřní prostory opatřil barokní štukovou výzdobou. Od r. 1945 je zámek majetkem státu.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Kamenný památník je umístěn na Mariánském náměstí nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Připomíná oběti 1. a 2. světové války. Vybudován ze sbírek a darů poutníků, pozůstalých, přátel a dobrodinců.