Turistické cíle v okolí obce Hnanice

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Socha sv. Václava se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. Poslední ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světec ve zbroji s helmicí na hlavě a se štítem s orlicí; přes ramena má plášť až k zemi, pod ním vyčnívá meč.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Secesní synagoga v Moravských Budějovicích stála v letech 1910-1977. Dnes na jejím místě stojí část autobusového nádraží.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Chátrající cenný zámecký areál vzniklý rozšířením got. mlýna řádu klarisek z přel. 13. a 14. stol. Před pol. 16. stol. rozšířeny a renesančně upraveny obytné budovy mlýna nobilizovanými měšťany v malý venkovský zámek. Po pořáru v r. 2009 se zámecká část mění rychle ve zříceninu, mlýn chátrá.

V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.

Tunely v železničním náspu byly vybudovány v l. 1869–1870 za účelem propojení stávajících polních cest a vodních toků, také měly v případě rozvodnění Dobšického potoka zabránit podemletí trati vodou. Z tunelů zaujme třetí, který vede ve svahu a jeho strop tvoří obrácená kaskáda cihlových kleneb.

Barokní zámek založený původně vladyky z Tvořihráze ve 14. stol. jako tvrz. R. 1500 připadla dominikánskému řádu, zanikla při požáru v r. 1634.V r. 1689 vybudovali mniši v Tvořihrázi zámek jako letní sídlo, a jejich majetkem zůstal až do r.1948.

V jádře renesanční měšťanský palác z 2. pol. 16. stol, přestavěný po r. 1736 v barokní šlechtický palác. Dochován cenný renes. mázhaus s křížovými klenbami a barokní portál. V r. 1805 zde pobýval císař Napoleon.

Zámeček byl postaven v 18. století Berthonidesy z Tyranu. Na začátku 20. stol. byl secesně přestavěn. Dnes je z části využíván jako kanceláře obecního úřadu. Ostatní jeho části, stejně jako okolí je neudržované.