Turistické cíle v okolí obce Vícemilice

nebo vyberte

Vícemilice

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 168 záznamů, 13 / 14 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 synagoga
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.
 synagoga / kostel Církve československé husitské
254.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vyškov
Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).
 tiskárna bratří Habrovanských
302.0 m. n.m.
tiskárna bratří Lulečských, In Monte Liliorum
ostatní - palác, dům, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Luleč
Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.
 Uhřice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Uhřice
Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.
 Újezd u Ždánic
Hradisko, Lhota
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.
 Vážany nad Litavou
211.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Vážany nad Litavou
Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.
 Věteřov
302.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.
 větrný mlýn
mlýn - větrný, zřícenina, volně přístupno, Zlínský kraj, Kunkovice
Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.
 Vícemilice
226.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Vícemilice
Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.
 Vítkův mlýn
380.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Chvalkovice
Větrný mlýn holandského typu postavený kolem roku 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po roce 1918 byl mlýn vybaven benzínovým motorem a později motorem na koks. V r. 1941 byl provoz úřady ukončen. Naposledy se soukolí mlýna roztočilo v roce 1972.
 Vítovice
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pozořice
Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice
 vodní mlýn
244.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Komořany
Kdy mlýn vznikl není známo. Poprvé je zaznačen na I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V r. 1930 byl mlynářem Eduard Škorpil. Dnes má objekt bývalého mlýna č. p. 2, je veřejnosti nepřístupný a slouží jako obytný dům.