Turistické cíle v okolí obce Vyškov

nebo vyberte

Vyškov

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 252 záznamů, 18 / 21 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Ruprechtov
mlýn - větrný, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.
 Skalička
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Skalka
Tvrz ve Skaličce, dnes lázeňské obci Skalka na Prostějovsku, je zmiňována od r. 1569. Majitelem byl Kryštof Falkenhaim z Glošku. Poslední zmínka k r .1602. Zanikla v období třicetileté války.
 Slavkov
210.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.
 smírčí kámen
312.0 m. n.m.
křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pustiměř
Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.
 smírčí kříž
281.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Křenovice
Kamenný monolit vysoký cca 1 m a široký 30 cm, spodní část břevna má mírně rozšířenu. Má zaoblené rohy i hrany a je na něm patrný silně poškozený, nečitelný rytý nápis. Podle pověsti připomíná tragickou událost, kdy splašený kůň usmrtil dívku, která zde žala trávu. Památkově chráněn od r. 1958.
 socha sv. Floriána
220.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bučovice
Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.
 socha sv. Jana Nepomuckého
222.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bučovice
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kanovnickém rouchu a s obvyklými atributy. Socha je památkově chráněná od roku 1958.
 socha sv. Jana Sarkandera
222.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bučovice
Socha sv. Jana Sarkandera z roku 1770 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kněžském rouchu a se svým atributem - knihou v ruce. Socha je památkově chráněná od roku 1958.
 socha sv. Judy Tadeáše
204.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Němčice nad Hanou
Hodnotná pískovcová socha světce od neznámého umělce z 1. poloviny 18. století.
 sousoší sv. Cyrila a Metoděje
220.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bučovice
Sousoší svatých Cyrila a Metoděje od neznámého autora dala vztyčit na náměstí na místě zbořených masných krámů bučovická občanská záložna roku 1885 k miléniu svatého Metoděje. V 50. letech 20. století bylo sousoší přemístěno ke kostelu, na náměstí se vrátilo kolem roku 2021.
 Spálený kopec
410.0 m. n.m.
Myslejovice 2
hradiště, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.
 Stagnov
Hrádek
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.