hradiště, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Chvalkovice
V lokalitě příznačně nazývané Hradisko se předpokládá opevnění, jehož existence nebyla prozatím potvrzena. Na počátku 20. stol. měly být někde v těchto místech objeveny důkazy o osídlení ze starší a pozdní doby kamenné.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dědice
Hrad pravděpodobně založil nechvalně známý Milota z Dědic v 2. polovině 13. století. Koncem 14. století patřil Šternberkům. Zanikl na počátku 15. století, dnes z něj zbyly pouze valy a příkopy.
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Doloplazy
Barokní zámek byl přestavěn ze starší tvrze na začátku 18. století, stejně jako zámecký park a kaple Panny Marie. Zámek, který byl roku 1904 téměř zničen požárem, je dnes v majetku obce a je veřejnosti nepřístupný.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Chalupa s doškovou střechou pocházející z r. 1813 stojí v Ruprechtově hned u hlavní silnice. Chaloupka byla v r. 2005 zrekonstruována. Je chráněnou kulturní památkou ukazující, jak žili naši předkové na počátku 19. stol. v oblasti moravského venkova.
zámek - původní tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dřevnovice
Malý barokní zámeček postavila počátkem 18. stol. Veronika Přepyská z Rychmburka na místě bývalé tvrze zmiňované již r. 1365, kdy ji vlastnil Dythart z Řevnovic. Zámeček v r. 1825 vyhořel a nebyl obnoven.
Jedno až dvoupatrový zámek vystavěný baronem Janem Mundym v letech 1866–1868 v centru obce. V letech 1899–1947 chudobinec. Dnes sídlo obecního úřadu a restaurace.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pustiměř
Lokalita byla osídlena v době kamenné, pozdní době bronzové, době halštatské a v mladší době hradištní. Později využita ke stavbě hradu, takže případné starší fortifikační prvky nejsou v terénu patrné.
Mlýn vznikl zřejmě v r. 1600 a patřil k arcibiskupskému panství. V r. 1858 jej koupila rodina Friců. V r. 1898 připojena pila. V r. 1930 mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. Pracoval až do 80. let 20. stol., kdy byl jeho provoz definitivně ukončen.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vyškov
Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.
Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.
Přihlášení
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací