Turistické cíle v okolí obce Vyžlovka

Pískovcový pomník husitského vojevůdce z roku 1910. Jeho autorem je sochař Karel Opatrný.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

Kolem r. 1762 Václav Ignác Radecký z Radče tvrz přestavěl na barokní zámek s jednoduchou disposicí se střední dvoupatrovou částí. V současné době je v soukromém vlastnictví. Na zámku provedeny nešetrné stavební úpravy a přestává jako zámek vypadat.

Barokní zámek ze 17. stol., přestavěn ze staršího hospodářského dvora. V 18. stol. jej kněžna Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna znovu přestavěla na hospodářský dvůr. V 19. stol. byla část dvora přestavěna na faru. Dnes slouží k bydlení.

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.

Barokní radnice, postavená mezi lety 1715 – 1719, do dnešní podoby přestavěná v letech 1766 – 1780.

Původně gotická budova z doby před r.1402, v r.1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741–1743. V objektu sídlí Městské kulturní a informační centrum. Lze navštívit gotické podzemní chodby a městskou šatlavu.

Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Jednoduchá stavba ve funkcionalisticko-konstruktivistických formách byla pro potřeby sázavské obce Církve československé husitské postavena v letech 1939–41. Potřebám církve slouží dodnes. Dominanta levého předmostí jediného mostu ve městě.