Turistické cíle v okolí obce Vlčnov

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Barokní socha z poloviny 18. století. Pravděpoobně dílo Jana Jiřího Schaubergera. Nachází se mezi Bartolomějským náměstím a zámkem.

Sousoší Panny Marie je sochařská barokní práce značné úrovně z 1. poloviny 18. stol. Umístěna zde na památku purkmistra Pavla Přenského, zabitého Uhry při obraně města v roce 1620. Nachází se na Bartolomějském náměstí. Toto je kopie.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Nížinné přemyslovské hradisko chráněné vodními toky, příkopem a hliněným valem s dřevěnou konstrukcí bylo založeno nejpozději na přelomu 11. a 12. stol. Opevněný areál byl zničen požárem na konci 12. stol.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Socha sv. Antonína byla vztyčena r. 1950. Byla vytvořena na objednávku blanických zbožných občanů, jak je zřejmé z nápisu na podstavci. Oblíbený světec je patronem návratu ztraceného, zejména duchovních hodnot (zbožnost, věrnost, porozumění atp.).

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.