Turistické cíle v okolí obce Bánov

Původní dřevěná, později kamenná tvrz byla v průběhu 17. stol přestavěna na zámek. Barokně upraven v pol. 18. stol. Po roce 1845 změněna podoba zámku pozdně klasicistními úpravami. Moderní účelové interiéry dostal zámek po polovině 20. století.

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Velká Javořina je nadmořskou výškou 970 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Stojí na česko-slovenské hranici, na vrcholu stožár slovenského vysílače a pomník česko-slovenské vzájemnosti z r. 1990. Místo dalekého rozhledu.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.