Turistické cíle v okolí obce Opatov

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Kostel s blíže neznámou dobou vzniku. Ví se, že zde stál už před r. 1500, kdy byl vyroben první zvon. Pravděpodobně byl postaven majitelem přilehlého šlechtického sídla. V l. 1673 a 1897–1898 provedeny stavební úpravy. R. 1711 vyroben druhý zvon. Varhany na obj. kníže Collalta r. 1896.

Jednolodní neorientovaný filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl mezi lety 1946 a 1948 přestavbou bývalé sýpky velkostatku. Snaha postavit v Puklicích kostel sahá do počátku 40. let 20. století, k realizaci stavby však došlo až po roce 1945, kdy byl konfiskován majetek majitele velkostatku.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Barokní kostel byl postaven při kostele sv. Anny z r. 1224, na kterém se zázračně projevila malba Panny Marie. Na její ochranu byla r. 1724 postavena kaple a v l. 1744-1768 nový chrám. Stavbu přerušil r. 1768 nový majitel panství hrabě Jan N. Colallto a byla dokončena až r. 1936 (arch. K. Hilbert).

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1715-1717 vznikl přestavbou starší poutní kaple sv. Františka Xaverského. Později byl přestavěn a rozšířen o věž. Kostel je sakristií propojen se sýpkou, která pravděpodobně byla první obytnou a správní budovou jezuitského statku.

Hřbitovní kostelík postavený Antoniem Scottim v letech 1695–7 na náklady telčských jesuitů a městské rady severovýchodně od hradeb města na novém městském hřbitově, vymezeném roku 1698 zdí. Dodnes slouží původní funkci.

Kostel byl postaven r. 1224 na základech pův. kostela z 2. pol. 12. stol. Umělecká výzdoba odstraněna při spravování evangelíky před r. 1622 krom zázračné malby Panny Marie na vnější zdi kostela (r. 1724 přistav. kaple; r. 1744 kostel). Do r. 1694 kostel zasvěcen sv. Gothardovi, poté sv. Anně.

Jednolodní stavba se čtyřhrannou věží orientovanou k severu pochází z roku 1841. Uvnitř kostela se nalézá klasicistní varhanní skřín z roku 1817. Původní nástroj zmizel v roce 1955 neznámo kam. V roce 2000 byly k historické skříni postaveny varhany nové.

Filiální kostel sv. Barbory je původně gotický, založen snad ve 2. pol. 13. stol. či na počátku 14. století. Do roku 1622 byl farní. Prošel celou řadou stavebních úprav, mohutná věž byla přistavěna až roku 1852. V hřbitovní zdi je zabudovaný smírčí kámen, přenesený sem v 80. letech 20. století.

Pozdně barokní kostel postavený po požáru roku 1717 s použitím konstrukcí svého předchůdce, připomínaného poprvé roku 1360. Velká oprava o století později po obnově samostatné farnosti, zatím naposledy koncem 20. století.