Turistické cíle v okolí obce Konojedy

Pískovcový pomník husitského vojevůdce z roku 1910. Jeho autorem je sochař Karel Opatrný.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

Barokní zámek ze 17. stol., přestavěn ze staršího hospodářského dvora. V 18. stol. jej kněžna Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna znovu přestavěla na hospodářský dvůr. V 19. stol. byla část dvora přestavěna na faru. Dnes slouží k bydlení.

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

Vodní tvrz nad potokem Výrovka vznikla snad ve 13. stol. Písemná zmínka o ní pochází z r. 1446. Opuštěna byla po r. 1610, kdy si v jejím sousedství nechal Karel Záruba z Hustířan vystavět zámek. Dnes slouží jako soukromý obytný dům a je nepřístupná.

Barokní radnice, postavená mezi lety 1715 – 1719, do dnešní podoby přestavěná v letech 1766 – 1780.

Původně gotická budova z doby před r.1402, v r.1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741–1743. V objektu sídlí Městské kulturní a informační centrum. Lze navštívit gotické podzemní chodby a městskou šatlavu.

Trojkřídlý zámek na místě gotického hradu (zbytky v severním křídle), přestavěný renesančně koncem 16. století a barokně kolem roku 1672. Budovy na předhradí (bývalý pivovar) jsou převážně renesanční. Za zámkem jsou zbytky ohradní zdi kolem parku.

Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.