Turistické cíle v okolí obce Rozstání

Pomník zavražděnému stínavskému lesníkovi Johannu Hradečnému se nachází mimo značené cesty ve svahu vrchu Homole v nejsevernějším výběžku vojenského újezdu Březina při silnici II/150.

Přírodní památka Bránisko vyhlášená výnosem 39.884/52-V-VII/5 Ministerstva školství, věd a umění na katastrálním území obce Plumlov, na ploše 1,43 ha. Předmětem ochrany je travnatá step s řadou významných rostlinných druhů.

Přírodní památka Hamerská stráň s rozlohou 0,57 ha chrání zakrslé duby zimní a stepní květenu. Vyhlášena v roce 1987.

Zbytek travnaté stepi s udávanou nadmořskou výškou 320 m n. m. Dne 29. 6. 1989 došlo k prvnímu vyhlášení přírodní památky (vyhláška okresního národního výboru Prostějov), avšak účinnosti vyhláška nabyla až 1. 8. 1989.

Přírodní památka Na Hůrkách leží na bývalých pastvinách za Bílovicemi. Výskyt koniklece a sídliště motýlů. Přírodní památkou od r.1990, rozloha 3,9 ha. V místě kříž z r. 1843.

Přírodní památka o rozloze 1,9 ha chrání jezírko zatopeného lomu, kde žije kolonie čolka velkého. Lokalita je vedena v seznamu NATURA 2000, která mapuje nejvýznamnější chráněné lokality a druhy v Evropě. V místě památky se nachází i eneolitické mohylové pohřebiště.

Přírodní památka Pavlečkova skála se vzácnou flórou a krásným výhledem v obci Žárovice je vstupní branou do Drahanské vrchoviny.

Přírodní rezervace Kněží hora o rozloze 8,5 ha s lesem a mokřady s chráněnou teplomilnou květenou a četnými zástupci fauny. Rezervace vyhlášena za přírodní památku v roce 1989.

Studánka z roku 1935 je i pomníkem věnovaným ptactvu. Na portálu je nápis z knihy od A. Muntheho: "Vím jistě, že všemohoucí Bůh ptáky miluje, jinak by jim nebyl dal křídla, jako dal svým vlastním andělům".

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.