Turistické cíle v okolí obce Raková u Konice

nebo vyberte

Raková u Konice

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 509 záznamů, 28 / 43 stran, vyhledáno za 0.32 sec
 nová radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Prostějov
Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.
 Nová synagoga
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.
 Nové Zámky
zámek, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Nové Zámky
Zámeček byl postaven Lichtenštejny v roce 1690 na místě staršího loveckého zámečku. Ve třicátých letech 18. století byl přestavěn architektem Antoniem Beduzziem. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče.
 Nový dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Prostějov
Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.
 Nový Dvůr
ostatní - palác, dům, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Náměšť na Hané
Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.
 Nový Dvůr
245.0 m. n.m.
Doubravský Dvůr
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Červenka
Vznik dvora souvisel se zámkem Nové Zámky, který vlastnili Lichtenštejnové. První doklad o existenci Nového Dvora je v I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. Po r. 1945 sloužil jako JZD. Dnes je zde farma Doubravský Dvůr.
 obelisk
245.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Mladeč
Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.
 Oberská vrata
450.0 m. n.m.
Brněnka, Války
hradiště, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Opevněné hradiště ve vojenském újezdu se zachovalými valy a rozlohou až 100 ha. Datace 1 500 - 1 000 let př. n. l. Osídlení lužické kultury. Archeologicky téměř neprozkoumaná lokalita, známá již od středověku.
 Obersko
360.0 m. n.m.
Lechovice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Pavlov
Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.
 Ochoz
557.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ochoz
Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.
 Oděvní průmysl
223.0 m. n.m.
ostatní, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.
 Odrážkův mlýn
435.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Hvozd
Velmi dobře zachovalý vodní mlýn na potoce Špraněk zřejmě z 16.-17. stol. V r. 1740 pravděpodobně vyhořel. Počátkem 20. století byla změněna technologie mletí obilí. Dnes rekonstruován.