Turistické cíle v okolí obce Ludmírov

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Boží muka z r. 1904 postavena hraběnkou z rodu Sylva-Taroucca, obnovena r. 2009 p. Obrem, majitelem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1690. Vystavěl ji Jan mladší ze Švábenic. Zanikla v 18.století. Podoba, ani místo kde stávala není známé.

Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.

V 16. století zde vladyka Matyáš z Hartunkova vybudoval tvrz, o jejíž podobě mnoho nevíme. Kolem roku 1700 byla renesanční tvrz přestavěna v na čtyřkřídlý barokní zámek. V 18. st. přestavěn v empírovém slohu. Od roku 1945 je zámek majetkem státu.

Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.

Ves je poprvé zmiňována v r. 1407, kdy patřila bratrům Vítkovi a Zdislavu z Lhoty. Tvrz vznikla zřejmě až po r. 1507. Poprvé se připomíná r. 1558. Později se již neuvádí. Tvrz stávala v místě dnešního domu č. p. 5, v němž se dodnes dochovaly opěrné pilíře tvrze, ostění a část nápisu.

Prostý dřevěný červený kříž v chatové oblasti kolem říčky Romže, pochází z roku 1872. Jeho původ je obestřen tajemstvím. Předpokládá se však, že je mnohem staršího původu.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.