Turistické cíle v okolí obce Šubířov

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Dynamicky pojatá barokní skulptura. Podstavec tvořen vysokým obdélným soklem s ustupujícími rohy. Na přední straně umístěn knížecí znak Salm–Neuburgů. Postava světce na nízkém podstavci. Sv. Jan oděn do kanovnického roucha s rochetou. Socha zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenosochařská práce z roku 1753. Na přední straně podstavce špatně čitelný nápis. Na zadní straně nečitelný nápis. Světec oblečen v kanovnickém rouchu. V pravé ruce má biret, v levici kříž s korpusem. Výška sochy 3,2 m. Socha r. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1845. Stojí na dvojitém podstavci. Světec v klasickém postavení drží kříž s ukřižovaným Kristem. Sv. Jan Nepomucký oděn v kněžské roucho, s biretem na hlavě.

Barokní kamenosochařská práce. Autor neznámý. Na zadní straně podstavce dochován vytesaný pamětní nápis s letopočtem v záhlaví a s chronogramem. Na nízkém plintu socha světce v životní velikosti. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1973.

Pozdně barokní, autorsky neurčená socha pochází z r. 1754. Podstavec s rokokovými vázami po bocích. Na římse profilovaná patka nesoucí sochu světce. Stojí v klasickém kontrapostu oděn v kanovnické roucho. Doklad barokní zbožnosti. Socha restaurována. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Socha pochází z první třetiny 19. stol. Klasicistní, autorsky neurčená svatojánská socha na trojdílném podstavci s netypicky tvarovanými volutovými křídly. Světec v klasickém postoji, v kanovnickém rouchu, v mírném kontrapostu. Na ruce krucifix. Socha r. 1994 prohlášena kulturní památkou.

Barokní socha národního světce sv. Jana z Nepomuku v obci Malé Hradisko z druhé poloviny 18. století.

Barokní socha z r. 1710. Na hranolovém podstavci stojí střední soklová část. Nad kartuší socha sv. Josefa s Ježíškem. Světec oděný v barokně zprohýbané a rozlámané drapérii. Hlavy obou postav mají ve vrcholu zasazeny pruty pozlacených svatozáří. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha původně stávala v zámku, r. 1930 přenesena na dnešní místo. Podstavec tvoří vysoký obdélný sokl zakončený římsou. Na podstavci salmovský znak. Na nízkém plintu stojí postava apoštola. Socha má výšku 1,5 m. Je zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Barokní hodnotná pískovcová světecká socha datovaná chronogramem do r. 1715. Hranolový podstavec a na něm volutový sokl. Socha světce v řádovém hábitu. Postava zobrazena v mírném kontrapostu, z drapérie hladce vystupuje pravé koleno. V levé ruce drží pozlacenou lilii. U levé nohy sedí andílek.