Turistické cíle v okolí obce Runářov

Přírodní památka Na Hůrkách leží na bývalých pastvinách za Bílovicemi. Výskyt koniklece a sídliště motýlů. Přírodní památkou od r.1990, rozloha 3,9 ha. V místě kříž z r. 1843.

Přírodní památka o rozloze 1,9 ha chrání jezírko zatopeného lomu, kde žije kolonie čolka velkého. Lokalita je vedena v seznamu NATURA 2000, která mapuje nejvýznamnější chráněné lokality a druhy v Evropě. V místě památky se nachází i eneolitické mohylové pohřebiště.

Přírodní památka Pavlečkova skála se vzácnou flórou a krásným výhledem v obci Žárovice je vstupní branou do Drahanské vrchoviny.

Přírodní památka na říčce Romži. Od roku 1989 chráněn lužní les a říční meandry jako zajímavá botanická a zoologická lokalita na ploše 13,68 ha.

Přírodní park s nejvyšším vrcholem Hané (442 m n.m.), vyhlášen v roce 1987. Součástí je např. i prehistorické sídliště či naučná stezka, tzv. Mánesova cesta a několik přírodních rezervací s výskytem vzácné flóry a fauny. Nálezy trilobitů z davonu.

Přírodní rezervace Kněží hora o rozloze 8,5 ha s lesem a mokřady s chráněnou teplomilnou květenou a četnými zástupci fauny. Rezervace vyhlášena za přírodní památku v roce 1989.

Průchodnice je přírodní rezervace od r. 1985 mezi obcemi Hvozd a Ludmírov v okrese Prostějov. Jedná se o lokalitu na ploše 21 hektarů se skaliskem a jeskyněmi, z nichž dvě jsou průchozí.

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.

Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.

Nejstarší části budovy dnešní radnice je věž z roku 1771. Budova je z roku 1895. V severním křídle býval sál, ve východním hostinec a v přízemí četnická stanice. Kanceláře se nacházely v patře.

Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.