Turistické cíle v okolí obce Seč

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.

Barokní socha z r. 1710. Na hranolovém podstavci stojí střední soklová část. Nad kartuší socha sv. Josefa s Ježíškem. Světec oděný v barokně zprohýbané a rozlámané drapérii. Hlavy obou postav mají ve vrcholu zasazeny pruty pozlacených svatozáří. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Barokní hodnotná pískovcová světecká socha datovaná chronogramem do r. 1715. Hranolový podstavec a na něm volutový sokl. Socha světce v řádovém hábitu. Postava zobrazena v mírném kontrapostu, z drapérie hladce vystupuje pravé koleno. V levé ruce drží pozlacenou lilii. U levé nohy sedí andílek.

Barokní socha z r. 1759. Na hranolovém podstavci stojí střední volutový sokl. Nad římsou socha sv. Norberta. Zahalen do kněžského roucha, přes ramena mu spadá plášť. V pravé ruce drží pozlacenou monstranci, levou se opírá o patriarchální kříž. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol.; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, v pravé ruce držícího knihu a v levé původně klíče.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Pískovcové sousoší z r. 1866 nese mohutná profilovaná římsa. Vepředu mramorová deska s nápisem. Vlevo stojí Metoděj v biskupském rouchu, s pravou rukou žehnající a levou opřenou o štít s reliéfem sv. Jana Křtitele. Vpravo Cyril v mnišském šatu s kápí, s knihou opřenou o levý bok a s poutnickou holí v pravici.

Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Sporé terénní pozůstatky tvrze Arkleba ze Stařechovic z poloviny 14. století, r. 1398 již uváděna jako pustá. Dochován pouze nevýrazný pahorek jádra a stopy po okružním příkopu.