Turistické cíle v okolí obce Velký Osek

Nejjižněji situovaný vrt, nacházející se v Kubových sadech u poděbradského zdymadla. Vrt napájí přirozeným přetlakem bez čerpání veřejné pítko a používá se pro něj název Svatojánský pramen. Čerstvost pramene je dána krátkou přepravní vzdáleností, protože je pítko situováno na zdrojovém vrtu.

Barokní čtyřkřídlý zámek s nárožními rizality založen v místě původní tvrze po roce 1638 Annou Kamilou z Enkenfurtu a dostavěn Michalem Osvaldem z Thunu. Přestavován Althany v l. 1755–1758 pozdně barokně a v r. 1847 klasicistně. Dnes domov důchodců.

Synagoga z r. 1864, postavena v klasicistním slohu. Roku 1926 prodána Církvi československé husitské, která ji upravila pro své bohoslužby. Vedle budova židovské školy. Dnes je komplex nevyužit a chátrá.

Synagoga z let 1893–1894, přestavěna roku 1947 na modlitebnu Církve československé husitské.

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž ve tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí.

Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

V druhé polovině 18. stol. František Ferdinand Kinský postavil na okraji vsi Vlkov nad Lesy lovecký zámeček. V roce 1895 byl zámeček změněn na myslivnu. Ve vlastnictví Kinských zůstal až do roku 1945. Nyní je v soukromém vlastnictví.