Turistické cíle v okolí obce Ptenský Dvorek

Obec Senička leží na okraji Hané v předhůří Drahanské vrchoviny. První písemná zmínka o obci je z roku 1348. Roku 1995 obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Socha Panny Marie z roku 1901.

Socha z roku 1768 od neznámého sochaře je napodobeninou sochy z rakouského poutního místa Mariazell.

Pana Marie od Davida Zürna ml., chronogram obsahuje datum 1709. Osazena na válcovém podstavci. Nad ním reliéf sv. Kryštofa a pamětní nápis.

Barokní socha světce z r. 1786 od neznámého autora. Od r. 1958 kulturní památka.

Hodnotná barokní pískovcová socha v obvyklé podobě stojícího římského vojáka Floriána v přilbici, v pravé ruce rozvinutý praporec a v levé vědro, z 1. poloviny 18. století stojí v parčíku ve Vrahovicích. Autor neznámý. Od r. 1958 je socha chráněnou kulturní památkou ČR.

Kulturní památka v obci Ohrozim, zdařilá socha sv. Floriána z pískovce z roku 1828.

Barokní socha sv. Floriána z r. 1768 stojí v centru obce Nákla na takzvaném Okolisku. Původně stála na jeho okraji, ale při celkové rekonstrukci návsi r. 2014 byla socha přemístěna do jeho středu.

Kamenná socha z roku 1766 na odstupňovaném hranolovém podstavci v městysu Určice.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Obec Senička leží na okraji Hané. První písemná zmínka o obci z roku 1348. Socha sv. Františka z Assisi je z roku 1868. Materiál sochy je pískovec.

Senička roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Před starou obecní váhou se tyčí hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1823.