Turistické cíle v okolí obce Kostelec na Hané

Barokní socha národního světce sv. Jana z Nepomuku v obci Malé Hradisko z druhé poloviny 18. století.

Barokní polychrom. pískovcová socha Jana Nepomuckého pochází z r. 1733. Skládá se ze dvou částí; starší je samotná socha světce, který přikleká na oblaka s hlavičkami andílků, novější částí je podstavec. Dílo vzniklo v obd. rozkvětu obce za Lichtenštejnů. Od r. 1958 patří mezi kulturní památky ČR.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1732. Pískovcová socha světce s obvyklými atributy stojí na mohutném podstavci s nápisovou kartuší na přední straně a je doplněna dvěma konzolami v podobě mraků zakončenými postavami andílků. Od roku 1958 patří socha mezi nemovité kulturní památky ČR.

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.

Barokní socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. V oválné kartuši z volut a akantů latinský náboženský nápis k sv. Josefovi. Socha sv. Josefa s dítětem v ruce. Na přední straně podstavce latinský nápis s letopočty obnovy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.

Socha sv. Marka pochází z 20. let 18. stol. Od roku 1825 stojí na nynějším místě. Barokní práce neznámého autora. Postava světce je esovitě prohnuta, v kontrapostu. Pravá ruka drží pero, levá knihu opřenou o bok. Velmi hodnotná barokní plastika. Socha zapsána do státního seznamu památek r. 1964.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol.; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, v pravé ruce držícího knihu a v levé původně klíče.