Turistické cíle v okolí obce Ivaň

Národní dům byl postaven v letech 1905 - 1907 podle návrhu arch. Jana Kotěry. Na výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další. V letech 1986 až 1987 upraven podle arch. Zdeňka Hynka. V současné době renovován do své původní podoby.

NPP Chropyňský rybník je významnou ptačí lokalitou. Mezi zdejší druhy je nejpočetnější kolonie racka chechtavého, který zde čítá několik tisíc jedinců. Rybník je NPP od r. 1954. Rozloha asi 24 ha.

Národní přírodní památka Na skále byla vyhlášena r. 1977 z důvodu ochrany významných stepních společenstev na zdejším devonském vápenci. Chráněné území o rozloze 4,56 ha je jediným místem v ČR s výskytem mateřídoušky vejčité kraňské a oblastí s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a zvířat.

Významná paleontologická lokalita Růžičkův lom se utvářela v obd. devonu (tzv. Čelechovický devon) před 350 mil. lety. Oblast je nejbohatším moravským nalezištěm prvohorních vápencových fosilií. Lom byl prohlášen národní kulturní památkou r. 1974 a přehlášen r. 1990. Rozkládá se na ploše 1,32 ha.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 100,64 ha v nadmořské výšce 195-198 m, byla vyhlášena v roce 1952. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku řeky Moravy a bohaté ptačí hnízdiště.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.

Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.

Původně jednokřídlý barokní zámek z první třetiny 18. století vystavěný olomouckým proboštem F. F. hrabětem Oedtem. Poté byl několikrát přestavován, až dostal za probošta M.W. hraběte Trautmannsdorffa v první třetině 19. století dnešní podobu.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v r. 1764. V r. 1876 připadl zámek sestrám řádu sv. Hedviky, a žili zde i německé šlechtičny z Polska. Později byl v zámku dívčí penzionát a sirotčinec. Dnes zámek slouží jako ústav mentálně postižené mládeže.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.