Turistické cíle v okolí obce Studenec

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Zřícený zámek stojí na místě tvrze ze 14. stol., jejíž části se dochovaly. V renesanci přistavěno nové křídlo a budova s arkádovou lodžií. V 18. st. zde pobýval J. Mánes. V jeho kresbách se zachovalo několik pohledů na zámek.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Hradiště u obce Myslejovice z pozdní doby kamenné, z období kultury nálevkovitých pohárů. Archeologicky zatím téměř neprozkoumané.

Zaniklá ves Křelová Lhota stávala nad rybníkem za dnešními sady u Dětkovic. Písemná zmínka z r. 1317. Datace nálezů potvrzuje ves již do pol. 13. století. Rok a příčina zániku vesnice nejsou známy.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.

Příkazy jsou obec nedaleko Olomouce. Kříž je kamenosochařská práce z 2. pol. 18. stol. Soubor dokládá dobové náboženské cítění. Kamenný kříž doplněn vysokou ohradní zdí. Na hranolovitém soklu nízký podstavec s letopočtem 1772. Ve vrcholu kříže kamenný Kristus. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Břuchotín je severozápadní část obce Křelov-Břuchotín. Kříž stojí u odbočky ze silnice II/635 do Břuchotína. Pochází z konce 19. stol. Na podlouhlé části sloupu plastika Ježíše Krista. Zakončeno křížem s ukřižovaným.

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z roku 1823. Dřík s reliéfy Nejsvětější Trojice, sv. Izidora a Panny Marie. Nad profilovanou římsou osazen jetelový kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1981.

kamenný kříž u Čechůvek připomíná srážku pruských a rakouských vojáků dne 15.7.1866. Vystavěn v roce 1869 z finančního daru účastníka bitvy, jako dík za záchranu života.