Turistické cíle v okolí obce Kralice na Hané

nebo vyberte

Kralice na Hané

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 685 záznamů, 56 / 58 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 zájezdní hostinec
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Drysice
Původně čtyřkřídlý zájezdní hostinec se zahradou nechal u důležité cesty vybudovat pravděpodobně některý z Olomouckých biskupů. První zmínka o objektu je z r. 1759. V r. 1873 byla část hostince upravena na školu a v r. 1890 zvýšena o jedno poschodí. Dnes obecní úřad a mateřská škola.
 Záříčí
200.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, není známo, Zlínský kraj, Záříčí
Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.
 Žárovice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Žárovice
Písemnými prameny nedoložená předpokládaná tvrz v Žárovicích měla údajně stát na parcelách kolem domů čp. 26 až 31. Napovídají tomu terénní nerovnosti a místní název "Na tvrze". Ves je poprvé připomínána roku 1131.
 Želeč
241.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Olomoucký kraj, Želeč
Původně tvrz ze 16.stol. (Václav Želevský z Počenic). Po r. 1578 přestavěna na renesanční zámek, r. 1833 majitel Gustav hrabě Kálnoky přeměňuje zámek k hospodářským účelům, ve 20. stol. byty, totální přestavba objektu. V sousedství sýpka z počátku 19.stol.
 Židovská brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Bývalá gotická městská brána ze 14. století spojující ghetto s osadou Závodí. V r. 1671 byla zaslepena a včleněna do novostavby jezuitského konviktu. R. 1994 proběhla rekonstrukce. Dvoupatrová věž s got. portálem a vpadlinou padacího mostu.
 Židovské město, Špalíček
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Dochovaný soubor několika domů bývalé židovské čtvrti města Prostějov. V domech Špalíčku se nacházejí výstavní prostory Muzea.
 židovský hřbitov
200.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Tovačov
Židovský hřbitov byl založen v 2. pol. 17. stol. Nejstarší z cca 250 náhrobků jsou z konce 17. stol. Součástí hřbitova je obřadní síň, postavená r. 1889 (arch. Max Freischer) Davidem rytířem Gutmannem. Síň byla v l. 1994-96 opravena a slouží jako muzeum židovské obce. Hřbitov je chráněnou památkou.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Prostějov
Nejstarší židovský hřbitov založen ve 2.pol. 15 stol. Ve pol. 19.stol. byl zastavěn. Druhý hřbitov vybudován r.1801 na Brněnském předměstí, zničen byl za německé okupace. Třetí hřbitov otevřen r. 1908, funguje do současnoti.
 židovský hřbitov
205.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Kojetín
Hřbitov na severovýchodním konci města, založený patrně již ve 2. pol. 15. stol.. První zmínka pochází až z r. 1574. Poslední pohřeb v r.1942, poté devastován, nyní v postupné rekonstrukci.
 židovský hřbitov
223.0 m. n.m.
ve Studentské ulici
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.
 židovský hřbitov
245.0 m. n.m.
židovské oddělení Ústředního hřbitova
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Neředín
Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.
 Zlechovský mlýn
mlýn - vodní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Olomoucký kraj, Mostkovice
Mlýn, prvně doložený r. 1824, stával na samotě u hráze tehdejšího Zlechovského rybníka. Fungoval do r. 1914, kdy byl při výstavbě vodní nádrže Plumlov zbořen a zatopen. Při čištění dna přehrady byly v r. 2010 archeology odkryty jeho základy. Na podzim téhož roku znovu zahrnuty a následně zatopeny.