Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Vrahovice

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Markurova kašna z roku 1730 od sochaře a malíře Filipa Sattlera. Stojí na místě původně renesanční kašny neznámého autora. Merkur, bůh obchodníků a průvodce zemřelých duší, zde stojí na skalisku se třemi hadovitými delfíny.

Opevněné městské osídlení z počátku 13.stol., zaniklé počátkem 14.stol.. Založeno pravděpodobně Albertem z Lešan, jako centrum panství. Objeveno v roce 1975 arch. J.Šrotem, archeologicky zkoumáno. Místo mělo asi souvislost se sousedním Ježovým hradem a těžbou železné rudy v okolí.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.

Zbytky skromných městských hradeb v ulici Podvalí vystavěných za Štemberků či Pernštejnů. Ze tří bran se nedochovala žádná. Roku 1643 město vypleněno Švédy.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Poměrně neznámý alkalicko-sirnatý minerální pramen v obci Vřesovice. Objeven v r. 1925 při hledání ropy asi 100 m po proudu potoka od dnešního místa. Dnešní pramen pochází z vrtu hloubení studny v r. 2004 na soukromém pozemku. Majitel následně zřídil pro veřejnost odběrné místo.

Zaniklá ves Mitrov v blízkosti Alojzova. Písemná zmínka např. v r. 1386, r. 1511 již pustá. Zanikla zřejmě v období uherských válek ve 2. pol. 15. stol.

Modlitebna Českobratrské církve evangelické byla postavena v l. 1926–1927 ve stylu art deco (arch. Bohumír Kozák). Stavbu vedli stavitelé bratři Vondříčkové, zaplacena byla členy sboru církve. Autorkou současné podoby interiéru modlitebny s plastikou stromu – kříže je arch. Barbora Veselá.

Torzo mohyly postavené někdy těsně po roce 1805 na paměť zastávky císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. na kopci Předina, když zde odpočívali před bitvou u Slavkova. Památka byla v průběhu let opakovaně poničena, dnes je ve zchátralém stavu. Cihlová mohyla trojúhelníkového půdorysu.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.