příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bílovice
Přírodní památka Na Hůrkách leží na bývalých pastvinách za Bílovicemi. Výskyt koniklece a sídliště motýlů. Přírodní památkou od r.1990, rozloha 3,9 ha. V místě kříž z r. 1843.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ohrozim
Přírodní památka o rozloze 1,9 ha chrání jezírko zatopeného lomu, kde žije kolonie čolka velkého. Lokalita je vedena v seznamu NATURA 2000, která mapuje nejvýznamnější chráněné lokality a druhy v Evropě. V místě památky se nachází i eneolitické mohylové pohřebiště.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vranovice
Přírodní rezervace Blátka s rozlohou asi 84 ha byla vyhlášena v r. 1985. Jedná se o lokalitu kolem Kelčického potoka s loukami, mokřinami a lesem s výskytem chráněných rostlin.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Krumsín
Přírodní rezervace Kněží hora o rozloze 8,5 ha s lesem a mokřady s chráněnou teplomilnou květenou a četnými zástupci fauny. Rezervace vyhlášena za přírodní památku v roce 1989.
Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Mladší tvrz stála v Prostějově pravděpodobně v místech dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Její zbytky jsou snad obsaženy v základech zvonice tohoto kostela.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Existence nejstarší tvrze v Prostějově je jen logickou dedukcí z potvrzené několikadenní návštěvy krále Přemysla Otakara I. v Prostějově roku 1213. Stejně tak není doloženo, kde tvrz přesně stála.
Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ptení
První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklý hrad. Zmiň. k r. 1046. Po zač. 13. stol. získán zchátralý hrad olomouc. biskupstvím, v pol. 13. stol. vybudován kamenný hrad – biskup Robert či Bruno. Připomínán r. 1277 – bisk. leník Dětřich Stange. Po postavení hradu Melice (1339) opuštěn.
Ptení
