Turistické cíle v okolí obce Otaslavice

Barokní socha národního světce sv. Jana z Nepomuku v obci Malé Hradisko z druhé poloviny 18. století.

Hodnotná pískovcová socha světce od neznámého umělce z 1. poloviny 18. století.

Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.

Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.

Součkův dům v Prostějově byl postaven roku 1902 podle projektu architekta Vladimíra Fišera. Fresky na fasádě vytvořil Jano Köhler.

Barokní sousoší Piety bylo vytvořeno r. 1747. Socha truchlící Panny Marie, držící na klíně umučeného Ježíše Krista, je umístěna na podstavci s bohatou výzdobou z květin, palmet a mušlí. Uprostřed podstavce kartuš s reliéfem Krista, nesoucího kříž. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Sousoší (tzv. Pietu), zachycující Pannu Marii Bolestnou držící v klíně mrtvého Ježíše Krista sejmutého z kříže, nechali zhotovit roku 1898 manželé Krátcí z Klopotovic ku cti a chvále Panny Marie.

Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na trojb. podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.

Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.

Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.

Nepatrné terénní náznaky tvrze v zahradě domu č.p. 14. Tvrz založena snad v pol. 14. stol., zničena zřejmě za markraběcích válek na přel. 14. a 15. stol.