Turistické cíle v okolí obce Alojzov

Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.

Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.

Samota Hraza, dnes zbytek vodního mlýna, hospody a dvou stavení. V minulosti zde bývala kaplička sv. Jana Nepomuckého. Samota vznikla jako náhrada středověké vesnice Stará Ves (zmínka r. 1459), která byla zrušena postavením rybníka.

Zřícenina vodního mlýna stojí pod hrází vysychajícího rybníka. Kdy stavba vznikla, není známo. Poprvé je mlýn doložen počátkem 19. stol. Na přelomu 20. a 21. stol. bylo ještě možné vstoupit do poschodí. Dnes jsou již střecha i poschodí zřícené.

Hřbitovní kapli sv. Kříže nechal postavit v letech 1822 - 23 kralický děkan František Randula. Vlastní kaple je klasicistní osmiboká stavba s polygonální lucernou. Vlastní prostor kaple je zaklenut a naproti vstupu je mělká oltářní nika s křížem.

Východně od Prostějov a při obci Hrdibořice leží rašelinové mokřady a rybníky vzniklé zatopením míst po těžbě slatiny z l.1938-63. Největší z rybníků je Raška. Přírodní památka od r.1992. Rozloha činí 37 ha. Výskyt vzácné flóry a vodního ptactva.

Rodinná hrobka Bukůvků z Bukůvky z r. 1879 v obci Dobromilice.

Zámek ze 16. stol. stavebně, upravován v letech 1868-1879. V roce 1954 část zámku upravena na bytové jednotky. Zahrada při zámku z 18. stol. byla v 19. stol. přeměněna na dendrologicky zajímavý park.

Renesanční čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, přestavěný Janem Bukuvkou z Bukuvky v letech 1608 -1611 z gotické tvrze a johanitské komendy ze 14. nebo 15. století. Věž zámku byla postavena za Rottalů kolem roku 1711.

Větrný mlýn holandského byl v provozu od r. 1875. V r. 1931 poničen vichřici a přestal sloužit svému účelu. Zdivo je z neomítnutého lomového kamene. Na mlýně je nainstalována napodobenina větrného kola, nepodobná původnímu.

Kamenný silniční most minimálně z 16. stol. přes říčku Brodečku. Osazen sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera z 1. pol. 18. stol.

Ves Hablov vznikla r. 1787 na pozemcích hradišťského kláštera v Olomouci. Jméno nese po sekretáři Náboženské komise - Habla. V místě stojí kaplička, založená zároveň se vznikem obce. Její zajímavostí je umístění v ulicové části zástavby. Hablov je částí obce Olšany u Prostějova.