Turistické cíle v okolí obce Ohrozim

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Německá vojenská pozorovatelna byla postavena nacisty za 2. světové války, sloužila jim k hlídání železniční tratě Prostějov – Olomouc. Ustupující německá vojska stavbu zapálila. Do dnešních dob se dochovaly jen základy stavby.

Velká secesní stavba z let 1911 - 14 zaujala místo po někdejším prostějovském městském pivovaře (po roce 1800 kasárna). Výrazně převýšená budova dominuje hlavnímu náměstí.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Pozdně barokní dům z konce 18. stol. s klasicistní fasádou a mansardovou střechou z r. 1818, vystavěný na místě středověkých měšťanských domů.

Nový Dvůr je prvně zaznačen na I. vojenském mapování-josefském z let 1764-1783. Patřil zřejmě k náměšťskému panství, od r. 1850 k obci Biskupstí a od r. 1949 k Náměšti na Hané. Dvůr zanikl v 2. polovině 20. století. Dodnes zůstala stát pouze ruina přístupového mostu.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2003. Nachází se v budově obecního úřadu a jsou v něm k vidění předměty dokumentující život na vesnici, zemědělské nářadí, oděvy a vybavení domácnosti.

Opevněné hradiště ve vojenském újezdu se zachovalými valy a rozlohou až 100 ha. Datace 1 500 - 1 000 let př. n. l. Osídlení lužické kultury. Archeologicky téměř neprozkoumaná lokalita, známá již od středověku.

Jediná zmínka o tvrzi pochází z r.1631, kdy patřila Fridrichovi Vojskovi z Bogdunčovic. Zanikla snad ve třicetileté válce.

OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.

Větrný mlýn holandského typu jehož stavitel není znám je z r. 1838. Zanikl r. 1922.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.