Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Čechovice

nebo vyberte

Prostějov-Čechovice

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 446 záznamů, 7 / 38 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 fort XIX
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
 fort XV
265.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Neředín
Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.
 fort XVII
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.
 fort XVIII
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Fort byl vybudován v r. 1866 původně jako zemní. Tehdy zde bylo 21 děl a 420 vojáků. V l. 1867–1870 přestavěn do zděné podoby a rozšířen. V r. 1886, po zrušení pevnosti, byly na fortu testovány trhaviny. Koncem 19. stol. byl rozebrán. Dnes je pozemek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
 fort XX
229.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Křelov-Břuchotín
Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.
 fort XXII Lazecký
215.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc-Černovír
Fort XXII zvaný Lazecký je jednou z pevnůstek fortového věnce vybudovaného kolem barokní pevnosti Olomouc. Stavba fortu v těsné blízkosti silnice z Olomouce na Chomoutov začala na podzim r. 1854 a zcela dokončena byla r. 1856. Nyní je v soukromém vlastnictví a zpřístupněna veřejnosti jako muzeum.
 Grygov
206.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Grygov
V obci stával zámeček vybudovaný na přelomu 17. a 18.století jako sídlo správy hospodářského statku. Jediná písemná zmínka o něm se váže k r. 1837.
 Hanácká kasárna
345.0 m. n.m.
Špitálská kasárna
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Výjimečný klasicistní vojenský objekt uvnitř městské zástavby byl postaven v místě starších staveb v letech 1838 až 1846. Kolem r. 1872 byl do objektu přesídlen 54. Moravský pěší pluk, zvaný Hanácký, po kterém získal svůj název. Armádě budova sloužila až do r. 2014.
 Hanácké muzeum
201.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Tovačov
Soukromá sbírka na hanáckém gruntu v Tovačově ukazuje, jak se dříve žilo obyčejným lidem na Hané. Jedinečná sbírka šicích strojů, budíků, nářadí, ale i věcí běžné potřeby. Pro veřejnost bylo otevřeno v r. 2013. Otvírá se jednou do roka, vždy v době tovačovských hodů nebo po předchozí domluvě.
 hasičské muzeum
217.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olšany u Prostějova
V soukromém hasičském muzeu můžete vidět menší trojrozměrné předměty od historie po současnost: přilby, uniformy, nářadí, výstroj, odznaky, diplomy apod. Jsou zde i exponáty ze zahraničí. Z větších předmětů jsou zde dvě hasičské stříkačky – kombinovaná z roku 1924 a menší trakařová stříkačka.
 Hauenschildův palác
ostatní - , zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Renesanční palác z roku 1583. Třípatrová budova postavená na místě gotického domu. Dochovaný mázhaus s původními renesančními klenbami, průčelí a arkýř s renesanční kamenickou výzdobou. Průčelí barokně upraveno, nejvyšší patro je novodobá nadstavba.
 Herkulova kašna
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Herkulova kašna z let 1687 – 88, autorem kašny je kameník Václav Schüller a sochu zhotovil sochař Michael Mandík. Původně stála na místě sloupu sv. Trojice, kterému v roce 1716 musela uvolnit místo.